Korespondenční adresa:

Katedra anglistiky a amerikanistiky

Univerzita Palackého v Olomouci

Křížkovského 10

Olomouc  771 80

Pozor! Po dobu rekonstrukce je katedra umístěna na Třídě Svobody 26 

Olomouc  771 80  (zobrazit na mapě)

tel. (sekretariát): +420 58 563 3103, fax: +420 58 56 3101,

e-mail (sekretariát): kamila.vecerova@upol.cz

profil katedry na Facebooku

Historie katedry

            Dnešní Katedra anglistiky a amerikanistiky má minulost pestrou. Všechno začalo obnovením vysokého učení olomouckého v roce 1946. To navázalo na starobylou univerzitu v Olomouci, založenou císařovým dekretem v roce 1573 - ne tak docela obsahem, jako spíše formou. V rámci zřizovaných oborů začala obnovená fakulta filozofická okamžitě ustanovovat filologie - klasické i ty, jimž se říkalo moderní. A podporována společenskou situací té doby nemohla chybět ani filologie anglická.   

     Anglistika se před tím pěstovala na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně. Ve svých představitelích měla osobnosti vynikající úrovně odborné, kulturní i lidské, jejichž věhlas daleko překračoval hranice této země. Stačí zmínit zakladatele tehdy ještě československé jazykovědy, Viléma Mathesia (na jeho výslovné přání Vachkem skloňovaného Mathesiuse), zakladatele Pražského lingvistického kroužku, stejně jako Bohumila Trnku a později Josefa Vachka; mezi literáními historiky třeba Otakara Vočadla a v Brně Františka Chudobu. Pro uvedení do života nové anglistiky v Olomouci bylo toto zázemí velmi příznivé, zvláště když se ukázalo, že Praha i Brno anglická studia (stejně jako ostatní obory mající vzniknout na půdě obnovené olomoucké univerzity) nezištně podporovaly.

Ivan Poldauf a Ida Rochowanská

     Tehdejší rektor J. L. Fischer začal ihned v dubnu 1946 vyjednávat s pražskými anglisty o možnosti působení absolventa Univerzity Karlovy, Ivana Poldaufa. Kolem této záležitosti se rozvinula čilá korespondence mezi Poldaufem, Trnkou, Vachkem a Fischerem, která vyústila Poldaufovým pověřením konat přednášky a cvičení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého od zimního semestru akademického roku 1946/47. V následujícím roce 1947/48 se k němu připojil pražský asistent Jaroslav Albrecht, pověřený výukou anglické literatury, a profesorka olomoucké obchodní akademie Ida Rochowanská, která dostala na starost praktická cvičení a metodiku angličtiny. Těmto třem oporám tehdejší anglistiky zpočátku vydatně pomáhali učitelé externí. V literatuře to byl profesor Douglas Gillam, v reáliích W. P. Jowett, oba podporovaní tehdejší Britskou radou. S praktickou výukou jazyka zase pomáhaly manželky našich navrátivších se anglických letců.  

     Fakticky ale veškerá tíha odpovědnosti za zavedení anglistiky na Filozofické fakultě UP spočívala na dvou lidech: Ivanu Poldaufovi, který v prvních dvou semestrech zahájeného studia anglistiky přednášel jazyk i literaturu, a Idě Rochowanské. S nástupem totalitního režimu v roce 1948 se totiž situace na anglistice zkomplikovala nuceným odchodem externistů, kteří působili pod záštitou Britské rady. Pro svůj nesmiřitelný postoj ke komunistické vrchnosti byl v roce 1950 nucen odejít také Jaroslav Albrecht, takže olomoucká anglistika přišla o jediného literárního historika. Naštěstí toto období netrvalo dlouho. 

J. Peprník a J. Levý

      Profesoru Poldaufovi se podařilo počátkem roku 1950/51 získat Ladislava Cejpa. Ten sice také upadl v nemilost u tehdejší politické reprezentace, ale rektor zřejmě tento aspekt nějak zneutralizoval. Velkým přínosem pro anglistiku bylo posílení literární sekce o Jiřího Levého z Brna, který nastoupil jako asistent v roce 1951/52. Hned po něm si Poldauf na lingvistiku vybral dalšího asistenta, Jaroslava Macháčka. Olomoucká anglistika se poté začala nesměle rozrůstat. V roce 1954/55 přibyl čerstvý absolvent tábora PTP, Jaroslav Peprník, všestranný lingvista a znamenitý znalec anglosaských reálií - opět husarský kousek Poldaufovy personální politiky.

J. Tárnyiková

    V roce 1959 tragicky zemřel tehdy již universitní profesor Ladislav Cejp. Akademický rok 1961/62 byl posledním rokem Poldaufova působení na UP před jeho odchodem do Prahy na Universitu 17. listopadu.  V témže roce přijímá na katedru jako asistentku pro obor anglický jazyk Jarmilu Nečesanou-Tárnyikovou.

     S Poldaufovým odchodem však jeho spolupráce s olomouckou anglistikou nekončí. Olomoučtí doktorandi dojíždějí na Poldaufem vedené doktorské semináře do Prahy (J. Tárnyiková, D. Knittlová), se členy katedry a svými žáky Poldauf dále koresponduje (viz. např. dopis J. Macháčkovi.)

L. Cejp a J. Marek

Na uvolněné místo literárního historika nastoupil v roce 1962/63 olomoucký absolvent a Cejpův žák Jiří Marek. Rok 1963/64 byl bohužel také posledním akademickým rokem, kdy na olomoucké anglistice působil zakladatel české translatologie doc. Jiří Levý. Zemřel záhy po svém odchodu na rodnou univerzitu brněnskou. Na jeho místo nastoupil pražský Jaroslav Schejbal, který, ač erudovaný literární historik-amerikanista, byl z tak zvaných kádrových důvodů jako univerzitní učitel v Praze nepřijatelný. Po boku Idy Rochowanské stanula v roce 1965/66 didaktička Alena Lenochová. V roce 1970 opustil anglistiku Jaroslav Schejbal, který po emigraci do Spojených států zakotvil na chicagské univerzitě.     

     Doba normalizace znamenala v roce 1972 nucený odchod Jaroslava Macháčka, tehdejšího vedoucího katedry. Anglistika byla ideologicky velmi citlivý obor a totalitní moci na něm velmi záleželo. Přesto se dá říci, že po okupaci Československa tzv. spojeneckými vojsky roce 1968 nebyly zásahy do personálního obsazení, byť citelné, nakonec tak drastické. Z anglistů musel kromě Jaroslava Macháčka odejít jen Jaroslav Peprník, který však ve svazku univerzity zůstal a působil na tehdejší Katedře neslovanských jazyků, později přejmenované na Katedru aplikované lingvistiky. Katedra germánské a anglické filologie, jak se katedra v té době nazývala, přišla i o germanistu Ludvíka Václavka. Václavek byl vyloučen z KSČ, musel odejít do knihovního střediska fakulty, okamžitě mu byla zakázána jakákoliv publikační činnost a bylo mu důrazně doporučeno, aby ze svého detašovaného pracoviště fakultu filozofickou nenavštěvoval.

D. Knittlová

     Katedra však značně posílila příchodem literárního historika - amerikanisty Josefa Jařaba v roce 1972. Translatologii po Jiřím Levém převzala v akademickém roce 1974/75 Dagmar Knittlová, která tento obor dovedla na úroveň respektovanou doma i v zahraničí. Politická diskriminace nicméně znamenala, že většině členů katedry byla odepřena možnost dosáhnout vyšších kvalifikačních stupňů. Dávno zasloužené habilitace, o profesurách nemluvě, opět začaly záviset na přízni stranických orgánů. Až do sametové revoluce se personální obsazení katedry nijak výrazně neměnilo. Přírůstky do řad mladých lingvistů byli olomoučtí absolventi Václav Řeřicha (1975) a Pavel Kolář (1986).

Jařab s Havlem. Večerní rozmluvy, 26. 3. 1992

   Do revolučního dění v roce 1989 se učitelé a studenti anglistiky výrazně zapojili (Libor Práger, Vít Pohanka, David Hrbek, Tomáš Piňos, Josef Línek) a amerikanista Josef Jařab  se stal jeho ústřední postavou (dokument zde). Jeho vystoupení v listopadu 1989 značně urychlilo pád normalizačního období na univerzitě. Jařab byl zvolen prvním polistopadovým rektorem UP (viz také video z udělení čestného doktorátu J. Jařabovi na univerzitě z Durhamu v roce 1997).  Univerzita se opět stává místem svobodného vzdělávání, bádání a mezinárodně uznávanou vysokoškolskou institucí.

     Díky sametové revoluci došlo po roce 1989 k ohromnému nárůstu počtu posluchačů anglistiky. Zároveň bylo otevřeno studium angličtiny na pedagogické fakultě, kam v roce 1990 na doporučení Josefa Jařaba přešla zkušená didaktička Alena Lenochová. Na filozofické fakultě se značně rozrostl počet nabízených studijních programů. K tradiční anglické filologii přibyla angličtina se zaměřením na aplikovanou ekonomii (bakalářské studium) a angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad (nejdříve bakalářské, později i magisterské studium).

Jaroslav Peprník

      Na katedru se hned po listopadu 1989 vrátili Jaroslav Peprník a Jaroslav Macháček, ale protože Pavel Kolář přešel z Filozofické fakulty UP na Slezskou univerzitu v Opavě, bylo třeba doplnit řady učitelů a vědeckých pracovníků. Novými kmenovými členy katedry se postupně stali lingvisté Libuše Hornová (1989-1992), Bronislava Grygová (1990), Ludmila Veselovská (1990), Šárka Šimáčková (1990), Michaela Martinková (2001), Markéta Janebová (2005) a Václav Jonáš Podlipský (2007). V roce 1990 se řady literárních historiků rovněž rozrostly, a to o Marcela Arbeita, absolventa olomoucké anglistiky, který na katedru přešel z rektorátu UP. Mezi dalšími přírůstky byli Michal Peprník (1992), Libor Práger (1998), angličtí rodilí mluvčí David Livingstone (1994) a Matthew Sweney (1999), později Jiří Flajšar, Pavlína Hácová-Flajšarová (2001), Ema Dostálová-Jelínková (2002) a Robert Hýsek (1999-2012). Výuku praktických cvičení po nějakou dobu velmi zdárně zajišťoval Mike Stoddart, jehož žena Jana Zbranková-Stoddartová vedla kurzy fonetiky do doby, než se oba odstěhovali do Velké Británie. Na výuce praktických cvičení se poté podílel Američan Steve Schwartzhoff (1997-2011). Výuka praktického jazyka byla systematizována a uvedena do shody se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, a to pod vedením zkušené didaktičky Sabiny Pazderové (2006-2012). Pazderová na katedře vede kurzy didaktiky angličtiny dodnes.  V nově vzniklé sekci překladatelství a tlumočnictví, kterou po odchodu D. Knittlové převzala Jitka Zehnalová (na katedru přišla v roce 1999), se začali výrazně uplatňovat i další členové katedry:  Veronika Prágerová (1996), Josefína Zubáková (2005), a zejména současný vedoucí celého programu tlumočnicko-překladatelského, Pavel Král (2005). Více viz. současné personální obsazení katedry.

Organizační struktura katedry a její historie

I. Poldauf

Pokud jde o stránku organizační a administrativní, nebyla anglistika ve svých počátcích samostatnou správní jednotkou. Od počátku se považovala za součást širšího germanistického kontextu. V seznamu přednášek pro rok 1947/48 je anglistika vedena pod záhlavím „Disciplíny filologické“ jako „Anglická a germánská filologie“ v rámci západní filologie, jejímž vedením byl pověřen romanista Josef Š. Kvapil. Přednášela se ale pouze anglická lingvistika a literatura. Vlivem poválečné společenské atmosféry nebyla germanistika ještě studijním oborem. Objevila se až v roce 1950/51, kdy se ustanovily dvě administrativní jednotky: Seminář pro anglickou filologii, vedený Ivanem Poldaufem, a Seminář pro germánskou filologii, svěřený Pavlu Trostovi. Název „Katedra západoevropských jazyků a literatur“ se poprvé objevuje v akademickém roce 1951/52. Tato katedra se skládala ze tří ústavů: Ústav pro románskou filologii (Kvapil), Ústav pro anglickou filologii (Poldauf) a Ústav pro germánskou filologii (Trost). Tento stav trval do roku 1953, kdy se oddělila romanistika a pod vedením Poldaufovým se ustanovila Katedra germánské a anglické filologie. V roce 1954 byla zřízena Vysoká škola pedagogická (VŠP) a Filozofická fakulta se pod názvem Fakulta společenských věd stala její součástí. Název katedry se ale v dalších letech nezměnil, střídali se jen její vedoucí.  

     Ivan Poldauf  byl v roce 1957 jmenován děkanem VŠP a vedení katedry převzal Ladislav Cejp. V roce 1960 se Poldauf do čela katedry vrátil. Po jeho odchodu na Univerzitu 17. listopadu v roce 1961 se vedení katedry ujímá Ida Rochowanská. V roce 1964 je jmenována do funkce proděkanky a katedra je svěřena germanistovi Ludvíku Václavkovi. I ten ale záhy odchází do proděkanské funkce a pro akademický rok 1969/70 je vedoucím katedry jmenován Jaroslav Macháček, na konci akademického roku je však z politických důvodů odvolán. Vedení přejímá opět Ida Rochowanská, ovšem také pouze na rok. Dohledem nad ideologickou úrovní katedry byl pověřen politicky spolehlivý romanista Jaroslav Zezula a po něm rusista Rudolf Zimek. Ten ji stále pod názvem Katedra germánské a anglické filologie vedl do roku 1986, kdy byla do vedení katedry jmenována Jarmila Tárnyiková.

     Po  roce 1990 ze svazku odchází germanistika a anglistická část původní katedry se včleňuje do nově zřízené Katedry anglistiky a amerikanistiky. V roce 1991 Jarmilu Tárnyikovou na postu vedoucí katedry střídá z teplárny Fakultní nemocnice Olomouc a následného půlročního výzkumného pobytu v USA navrátivší se Jaroslav Macháček. Katedru vede dalších dvacet let až do roku 2011, kdy na jeho místo nastoupí současná vedoucí Ludmila Veselovská.

Ludmila Veselovská a Jaroslav Macháček

      Od samotných počátků své existence anglistika nabízela úplné vysokoškolské vzdělání v oblastech týkajících se stavby anglického jazyka ve všech jejích rovinách a obdobích jejího vývoje, literatury anglické i americké (včetně anglické literární tvorby vznikající v jiných zemích než v USA a ve Velké Británii), literární teorie, kultury a reálií anglicky mluvících zemí. Měla vždy právo vzdělávat v postgraduálním studiu doktorandy, udělovat doktorské tituly, konat habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem pro obory anglický jazyk a anglická a americká literatura. Po jistou dobu bylo zde možno studovat i učitelství angličtiny pro střední školy. V současné době nabízí široké spektrum vzdělávání v anglistice od ryze odborně filologického až po tlumočnicko-překladatelské na úrovni bakalářské, navazující magisterské i postgraduální doktorandské.

Informace o současnosti KAA naleznete v ostatních oddílech:  potenciální budoucí studenti mohou začít v oddíle Uchazeči o studium. Stávajícím studentům je určen hlavně oddíl Studium. Odborné veřejnosti poslouží především informace v oddílech Členové katedry a Věda a výzkum. Atmosféra naší katedry je částečně zachycena v oddíle Party Zone.

Tento text byl sepsán s podporou grantu SGS/IGA FF_2012_030 Lingvista Ivan Poldauf, zakladatel olomoucké anglistiky.

srpen 1953 - I. Poldauf promuje doktory filozofie (J. Macháček, J. Marek)
Become a studentMoodle anglistikapartyzoneKAA projects:Jazyková rozmanitostLiteratura a film bez hranicIFITCreatureInkultus
Aktualizováno: 15. 9. 16, vytvořeno: 27. 4. 11,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: